Česká pošta je institucí z předminulého století, a to jak doslova, tak i přeneseně, charakterem svých služeb a přístupem ke klientům. Není se proto čemu divit, že když dojde na online služby, přešlapuje tak trochu na místě a působí dosti bezradně. Ať už jde o nejprve velmi propagovaný, a po sléze potichu opuštěný projekt ČP Cloud, kde se ještě dá čekat zajímavá soudní dohra nebo finanční vyrovnání s komerčními partnery projektu, nebo o služby datových schránek, které jsou zejména co do uživatelského rozhraní snad jednou z nejstrašnějších služeb na českém internetu.

Svoje místo ve výčtu rozporuplných počinů České pošty na poli online služeb pak rozhodně musí mít i služba „Bezpečné úložiště„. Tento klon tzv. „datového trezoru“ z ekosystému datových schránek je absurdní především svým obchodním modelem a nastavenými cenami. V době, kdy existuje celá řada globálně prověřených spolehlivých služeb typu Dropbox nebo Google Disk, které nabízejí uložení až desítek gigabytů dat zdarma, a v placené verzi se cena za terabytové kapacity pohybuje v jednotkách euro měsíčně, působí nabídka České pošty na uložení 100 GB za téměř 10 tisíc korun za rok směšně.

Argumentace bezpečností a dostupností uložených souborů je po nedávném požáru datového centra České pošty, který její zásadní systémy odstavil na několik dní, je pak spolu s doplňkovou službou sdílení 10 uložených souborů až 5 příjemcům za 10 Kč už jen třešničkou na tomto dortu marnosti.

Česká pošta by si měla rychle uvědomit, že manažerské a obchodní postupy monopolisty z 19. století v digitálním světě nemohou mít nejmenší šanci na úspěch a buď změnit své chování, nebo se do podobných dobrodružství vůbec nepouštět. Podobné nevydařené pokusy likvidují i ty zbytky kreditu, který snad ještě značka Česká pošta má, a nepřinášejí nic užitečného ani poště, ani jejím zákazníkům.