Ministerstvo vnitra jakožto provozovatel informačního systému datových schránek (ISDS) provedlo v lednu 2019 update celého webového rozhraní systému (viz informace na webu datoveschranky.info). Součástí tohoto update bylo i přidání možnosti vytvořit obsah datové zprávy prostým napsáním (či vložením) textu, jak je vidět na obrázku níže.

Takto vytvořený text se následně převede do formátu PDF a je doručen jako komponenta datové zprávy. Potud bohulibý krok, který zvyšuje použitelnost datových schránek a zvyšuje komfort jejich užití, a kterému se patří zatleskat.

Jak mne ale upozornil jeden ze členů sdružení IPSD, skrývá v sobě tato nová funkce háček. A to háček nemalý – celá funkce totiž nerespektuje zákon a takto doručené zprávy není možné považovat za validní podání. V případě většiny úřadů by dokonce mohlo dojít k odmítnutí takto doručené zprávy, a naopak, pokud by takto vytvořil a odeslal zprávu úřad, jedná se s ohledem na porušení závazných pravidel o nicotný úkon, který může být napadnut jako de iure neprovedený.

V čem je problém?

ISDS převádí textové zprávy vytvořené v rámci systému do formátu PDF verze 1.4. Přes to, že je tento formát přípustným formátem datové zprávy dodávané do datové schránky podle přílohy č. 3 vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, není výstupním datovým formátem statických textových dokumentů ve smyslu vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, která za výstupní formát považuje pouze formát PDF/A odpovídající mezinárodní normě ISO 19005, tedy PDF verze 1.7 a vyšší.

Současně se nejedná o formát akceptovaný většinou úřadů veřejné správy, a ani samo Ministerstvo vnitra tento formát podle informací zveřejněných na svých webových stránkách neakceptuje (viz http://bit.ly/mv-formaty).

Už sám tento fakt není úplně dobrou vizitkou práce odboru eGovernmentu Ministerstva vnitra, který je za informační systém datových schránek odpovědný. Co je ale ještě více šokující, je odpověď, kterou vnitro zaslalo na dotaz zaměřený právě na toto pochybení nové funkce ISDS. Ministerstvo ve své odpovědi na dotaz podle zákona o svobodném přístupu k informacím uvádí mimo jiné:

„Volba formátu, resp. aktuální verze PDF dokumentu, do kterého jsou převáděny textové informace při vytváření obsahu datové zprávy v Klientském portále datových schránek, nebyla Ministerstvem vnitra vůči provozovateli Informačního systému datových schránek (dále jen „ISDS“) nijak výslovně specifikována ani zadávána, tudíž není v žádné dokumentaci, kterou disponujeme, obsažena. Z jakého důvodu provozovatel ISDS zvolil PDF dokument zrovna ve verzi 1.4, nám není přesně známo.“

V oblasti informačních systémů se pohybuji už více než 20 let, ale aby správce informačního systému takto v klidu oznámil, že nechává provozovatele dělat, co ho napadne a ani mu to nepřipadá divné, to jsem ještě skutečně nezažil.

ISDS je zřízen podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Přímo v tomto zákoně je identifikován jako inofrmační systém veřejné správy, na jehož vývoj, provoz a dokumentaci se vztahují povinnosti podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Současně se jedná o informační systém kritické informační infrastruktury státu podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který rovněž specifikuje požadavky na pravidla rozvoje, míru dokumentace a způsob řízení vztahu s dodavateli takových systémů.

Skutečnost, že Ministerstvo vnitra takto bez obalu přizná, že informační systém, který je samotným srdcem eGovernmentu (viz níže obrázek kdysi tak oblíbeného EGONa), rozvíjí bez řádného zadání a bez dokumentace, je šokujícím dokladem toho, kam jsme elektronizaci veřejné správy za 11 let od zplození EGONA dovedli a mementem, které by nás mělo varovat před dalším extenzivním rozvojem služeb eGovernmentu do doby, než se udělá pořádek alespoň v těch stávajících.

Je smutné, že se takovéto argumentace dočkáme od útvaru, který by měl být nejen ideovým vůdcem v cestě za další elektronizací veřejné správy, ale především etalonem správné praxe a uplatňování zákonů a předpisů, jejichž cílem je zajistit kvalitní fungování veřejných infromačních systémů. Tím spíše, že ten samý útvar, který uvedené zákony tak bez obalu ignoruje, je zvětší části sám jejich tvůrcem.