Článek Alexandra Vondry vydaný v Konzervativních novinách skvěle vystihuje, proč je pár ze řetězu utržených korporací větší hrozbou pro demokracii a svobodu (nejen) slova, než Trump s Putinem a strýčkem Si dohromady.

Velká lednová korporátní revoluce?

Vlastní zablokování Trumpa, dokonce ani hromadné mazání účtů významných konzervativních osobností na Twitteru a Facebooku by ještě nebylo to nejhorší. I když i to je na pováženou, vezmeme-li v úvahu, že se jedná o účty, které sledovaly často miliony lidí (jen Trump měl na Twitteru přes 80 milionů followerů). Současně se tím jasně ukazuje, že Twitter, Facebook a další nejsou jen distribuční platformy. Jejich zásahy mají jasnou editorskou politiku, jsou zaměřeny na potlačení určitých myšlenek a měly by tedy podléhat stejné (nebo přísnější, s ohledem na jejich dosah) regulaci jako média, kterými se z vlastní vůle stávají.

Nejstrašnější částí příběhu je útok sjednocené progresivistické fronty na službu Parler.com, která se vynořila jako možná pravicově a konzervativně orientovaná názorová platforma. Souhra Apple a Gooole (odstranění mobilní aplikace z jejich obchodů a mazání z telefonů uživatelů), Amazonu (vypnutí serverů na kterých Parler běžel), Visy, Mastercard a PayPal (odmítnutí zprostředkování plateb pro Parler), hlavních sociálních sítí a dalších hráčů a rychlost, se kterou dokázali službu zaříznout, je děsivá.

Jsme skutečně svědky konce internetu jako svobodné platformy pro výměnu informací. Informační revoluce skončila. Sny z dřevních dob internetu, že konečně budou dostupné všechny informace bez rozdílu, že je internet prostředím svobody pro všechny, můžeme v klidu odepsat. Divočina internetu byla kolonizována novodobými nástupci Společnosti Hudsonova zálivu nebo Východoindické společnosti.

Bude zajímavé (a pro budoucnost svobody slova klíčové) sledovat, jak budou pod taktovkou demokratického kongresu a prezidenta pokračovat antitrustová řízení proti velkým sociálním sítím, a zda případně aktuální kroky vůči Parleru vyvolají nějakou zásadnější reakci.

V každém případě pak nastává čas přemýšlet o tom, jaké služby na síti může člověk používat bez obavy o to, že se jednoho dne probudí a zjistí, že na základě jeho názorů o své účty, data, kontakty a další součásti svého digitálního já nenávratně a bez odvolání přišel.