Usnesení vlády č. 86 aneb paralýza ICT zakázek ve dvou krocích

Usnesení vlády č. 86 aneb paralýza ICT zakázek ve dvou krocích

Během posledních dvou týdnu se nikdo, kdo alespoň jednou otevřel jakýkoliv zpravodajský web, nemohl uniknout mediální masáži spojené s pokusem SFDI o pořízení informačního systému elektronických dálničních známek. Je to modelový příklad toho, jak (ne)funguje státní správa při pořizování komplexních informačních systémů a technologií.

eGovernment

A protože vláda Andreje Babiše nekecá, ale maká, legislativní dopad celé kauzy na sebe nenechal dlouho čekat. V pondělí 27. ledna vláda projednala a přijala usnesení č. 86, které mění podmínky nákupu informačních systémů státu. Jestli jste ale čekali happy end, nedočkáte se. Nová pravidla, šitá horkou jehlou, mohou mít jen dva dopady – buď totální paralýzu nákupu ICT, nebo totální ignorování právě přijatých pravidel a další růst právního nihilismu, který můžeme ve státní správě pozorovat už nyní.

Změna pravidel pro výdaje do ICT

O co jde? Vláda rozhodla, že prakticky všechny organizace státní správy, tj. ústřední orgány státní správy, organizační složky státu a jimi zřizované organizace nebo organizace v jejich působnosti (řádově jde o stovky organizací) mají povinnost „informovat vládu o záměrech učinit výdaj v oblasti digitalizace nebo informačních a komunikačních technologií, jestliže tento výdaj je určen na pořízení či technické zhodnocení určeného informačního systému veřejné správy“, přičemž tato informace musí obsahovat stanovisko útvaru Hlavního architekta eGovernmentu.

Ďábel se skrývá v detailu

Obdobné pravidlo platilo již dříve, a to na základě usnesení vlády č. 889 z roku 2015. Jsou tu ovšem dva drobné rozdíly, a to je hranice výdajů, na které se usnesení vztahuje a rozsah informační povinnosti. Názorné srovnání ukazuje následující tabulka:

Nařízení 889/2015Nařízení 86/2020
Výše nákladůVšechny projekty za více než 6 milionů Kč ročně, respektive 30 milionů Kč za 5 let Pro ISVS není stanoven žádný limit, informační povinnost se týká všech.
Pro ostatní výdaje je hranice 6 milionů Kč (celkem).
Schválení OHASeznámení s projektem před zahájením (předložení formuláře).
Schválení projektu před podpisem smlouvy.
Schválení před předložením záměru na vládu, všechny dotčené projekty
Schválení vládounad 300 milionů Kčvšechny dotčené projekty

Výše popsané změny mají několik zásadních dopadů, popsaných dále.

Ještě delší čas na realizaci veřejných zakázek

V první řade není možné dokončit přípravu zadávací dokumentace, a tím ani vypsat veřejnou zakázku, a to ani na bagatelní rozvoj či nutné opravy, aniž by byl záměr schválen odborem hlavního architekta a následně projednán vládou. Usnesení vlády jednoznačně stanoví, že „… informační povinnost je nutné splnit před uzavřením smlouvy, resp. před dokončením zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky, je-li zpracovávána …“.

S ohledem na lhůtu OHA k posouzení záměru a technické lhůty pro projednání materiálu vládou tento krok prodlouží přípravu každé veřejné zakázky nejméně o 6 týdnů. A to není dobrá zpráva, protože už nyní je průměrná doba realizace zakázky ve veřejné správě počítána na kvartály, nebo i na roky. Další prodloužení tak povede jen k prohloubení problémů, kterých má veřejná správa v oblasti informačních systémů a technologií už tak víc než dost.

Paralýza OHA a konec Enterprise architektury informačních systémů státu

Současně je možné předpokládat, že to povede k paralýze útvaru Hlavního architekta eGovernmentu, a to z důvodu enormního nárůstu (naprosto zbytečné) agendy. Jestliže bude nutné posoudit každý nákup související s ISVS, a to včetně nákupů v oblasti technické a komunikační infrastruktury, má se OHA na co těšit. Do této definice spadá každý nový router, firewall nebo rozšíření diskového pole. Na každý takový nákup bude nově třeba zpracovat OHA formulář, což samo o sobě není jednoduché a málokterý z dotčených úřadů má kompetence či kapacity pro jejich rutinní vyplňování. Je třeba si uvědomit, že správně vyplněný OHA formulář potřebuje minimálně účast kvalifikovaného architekta enterprise architektury, který zpracuje (nebo alespoň upraví) EA schémata, dále technologického odborníka, který zajistí popis funkčních komponent a změn systému. Na straně OHA by pak mělo dojít k posouzení jak věcné a formální správnosti, tak souladu s dříve předloženou architekturou dotčených systémů – lze totiž předpokládat, že většina formulářů bude typu B), tedy změny k již ohlášeným systémům.

To může mít jen dva možné dopady – totální formalismus, který nakonec celou chvályhodnou myšlenku řízení enterprise architektury informačních systémů státu převede na bezobsažný byrokratický nesmysl, nebo katastrofální prodloužení lhůt pro realizaci i těch nejmenších zásahů do informačních systémů státu. A nepomůže tomu ani navýšení počtu úředníků útvaru Hlavního architekta o 10 schvalovačů – kapacitu na straně úřadů nikdo neřeší, jejich schopnost správně vyplnit komplexní podklady pro posouzení záměrů je již nyní mizivá a v důsledku se tak dále sníží jejich schopnost efektivně zajišťovat své informační potřeby. Úřady se totiž nakonec uchýlí buď k tomu, že si na zpracování formulářů najmou externí subjekty, nebo se pokusí tuto povinnost nějakým způsobem obejít či ignorovat.

Porušení služebního zákona

Třešinkou na tomto nepovedeném dortu je fakt, že část usnesení vlády, která mimo jiné ukládá ministru vnitra zřízení deseti nových služebních míst a ministryni financí převedení 11,5 milionů Kč na platové prostředky pro těchto deset nových úředníků, porušuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě (služební zákon). Jedná se totiž o změnu systemizace, kterou nemá vláda právo tímto způsobem realizovat.

Zákon totiž v § 18 stanoví, že změna schválené systemizace pro daný kalendářní rok je možná pouze v případě, že došlo ke změně působnosti správního úřadu nebo k podstatné změně podmínek.

To ovšem není případ tohoto usnesení. Zde jen někdo horkou jehlou spíchnul rádoby systémové opatření, které přinese víc problémů, než jich vyřeší.

Zdroje:

Usnesení vlády č. 889 z roku 2015

Usnesení vlády č. 86 z roku 2020

4 thoughts on “Usnesení vlády č. 86 aneb paralýza ICT zakázek ve dvou krocích

  1. Anebo se konečně začne něco dít a nebudou se vyhazovat peníze za systémy, které byrokracii akorát podporují, místo aby ji zmenšovaly….
    Otázka je, jestli technickým zhodnocením se myslí i drobné opravy a legislativní změny, nic takového se tam totiž nepíše.

    1. technické zhodnocení definuje § 32a zákona č. 586/1992 Sb., a je to každý výdaj nad 40 tisíc Kč …

      1. Za 40 tisíc se toho dá udělat docela dost, nutné malé opravy tedy bude možno dělat i nadále. Větší akce bude potřeba nechat schválit. Myslím, že se OHA začne dost divit, až uvidí co se všechno nakupuje…

        1. 40 tisíc představuje u velkých systémů 2-5 člověkodnů podle typu systému, dodavatele a stáří smlouvy.
          pokud držím alespoň nějakou hygienu rozvoje systému a vyžaduji u změny před nasazením její otestování, dokumentaci a dělám nějaký alespoň bazální release management, tak za 40 tisíc vážně moc věcí nenakoupím …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *