projektové řízení je velmi komplexní disciplína. alespoň soudě dle nejrozšířenějších metodik. zkuste si vytisknout kompletní pm bok – je to poměrně velká hromada papíru. a zkuste ho dát někomu kdo s projektovým řízením začíná – zcela jistě se ztratí.

potýkali jsme se s tímto problémem poměrně dlouho, zejména ve chvíli, kdy jsme potřebovali metodické zázemí pro menšího klienta nebo kratší, nekomplikovaný projekt. několik let jsme šli cestou seškrtávání standardních metodik – trochu to pomohlo, ale nikdy to nebylo úplně ono. až jsme narazili na firmu, ve které byl klíčový problém neoddiskutovatelně právě v kvalitě a způsobu řízení projektu, pro kterou byla nicméně díky personálnímu zajištění role projektového manažera jakkoliv „osekaná“ standardní metodika nepoužitelná, protože příliš komplikovaná.

obvyklá délka trvání projektu méně než měsíc, obvyklý rozpočet desítky až stovky tisíc korun – to není prostředí, kde by šlo zavést byť velmi okleštěnou metodiku standardním přístupem. a tak jsme vytvořili checklist.

má hned několik výhod. je jednoduchý. je snadno pochopitelný – každá položka v něm má jen stavy „vyřešeno“, „odmítnuto“ a „nevyřešeno“, přičemž rozdíl mezi druhou a třetí je v tom, že se projektový manažer buď vědomě rozhodl danou položku ignorovat (pak je obvykle toto rozhodnutí v poznámce i zdůvodněno), nebo ji prostě jen ještě nevyřešil. je škálovatelný – každá položka se může rozpadnout do samostatného checklistu, případně je možné checklisty řetězit.

praxe nám ukázala, že pro jednotlivé fáze životního cyklu je dobré mít samostatné checklisty, upravili jsme pro použití s nimi i některé základní šablony projektových dokumentů. a nakonec jsme po zkušenostech z projektů řízených výhradně pomocí checklistů adoptovali tento nástroj i jako součást klasické metodiky.

hlavní poučení, které jsme si ale odnesli, je že jednoduché věci fungují nejlépe.