v článku „prospěla krize ict projektům?“ se tomáš meloun zamýšlí nad tím, proč v době krize nestartují nové projekty. pokusím se jeho úvahu stručně shrnout a současně vyargumentovat, proč považuji tomášovu otázku za nesprávně položenou a proto i jeho vývody za chybné.

jak tedy čtu předloženou argumentaci?

z uvedených argumentů chápu, že tomáš vnímá it (a tím zprostředkovaně i it projekty) za přínosné per se, tak nějak z definice. vede mne k tomu třeba věta

„… ict projekty jsou orientovány na úspory, optimalizaci a efektivitu. na vytvoření nových obchodních příležitostí …“

případně pak pasáž

„ledažeby … tolik opěvovaná efektivita a optimalizace a úspory zavádění ict byly skutečný mýtus. jakoby ty skutečné úspory ležely někde jinde …“

to je ale postoj, se kterým se nemohu ztotožnit. byť historicky pocházím rovněž ze světa it projektů, a dodnes se do něj čas od času vracím, vidím roli it jako takového (a tím zprostředkovaně i potenciální přínosy it projektů) zcela jinou optikou. it je železnice. nebo, chcete-li, pošta. je ze své podstaty katalyzátorem, nikoliv reaktantem. vyjma firem, jejichž obchodní model je s it vnitřně spjat (ale těch je z definice v kontextu celé ekonomiky relativně málo), slouží ve všech ostatních společnostech a úřadech it jen k urychlení a větší efektivitě vnitřních procesů.  a jsou-li tyto procesy chybné, je jejich podpoření it jen rychlejší cestou do pekel.

a právě proto je zcela přirozené, že v krizi ubývá it projektů. tedy minimálně pozorování z venku. uvnitř firem je totiž v první řadě třeba znovu promyslet primární business. přesně v duchu pasáže z tomášova článku:

„jakoby ty skutečné úspory ležely někde jinde, třeba ve skutečné a poctivě provedené optimalizaci procesů firmy. třeba v lépe vyškoleném personálu. třeba v kvalitnější výrobní technologii. třeba v zatím pokulhávající inovaci?“

nepovažuji to ale za objevené selhání it. považuji to za potvrzení přirozeného stavu, který jsme pod vlivem it boomu z 90 letch a on-line boomu z první dekády nového století mylně považovali za přežité paradigma. přiznejme si to – it není nic jiného, než sekretářka. a i ty mohou být dobré, stejně jako špatné. dobře fungující sekretářka může firmě pomoci, stejně jako ji špatná může uškodit. v extrémním případě ji i srazit na kolena. není ale nositelem jejího podnikání.

chovejme se tedy k it projektům odpovídajícím způsobem … pečujme o ně, vynakládejme na ně prostředky odpovídající jejich přínosům, ale nečekejme od nich spásu. stejně jako ji nečekáme od sekretářek.

(Tento článek byl napsán pro pmko blog v reakci na text tomáše melouna)