Projektové řízení se ve většině organizací (čti středních a velkých společností) stává postupně zavedeným pojmem, a tak se dnes stále více skloňuje také pojem Projektová kancelář, či PMO. Význam řízení projektů, jeho základní nástroje a postupy jsme se již naučili nahlížet s určitou mírou obecného konsenzu co do jejich skladby i významu, nicméně právě role projektové kanceláře a její význam pro organizaci jako takovou, stejně jako pro vlastní výkon řízení projektů v organizaci, zůstávají stále poněkud nejasné a jednotlivé výklady se mnohdy poměrně významně liší, ba dokonce si někdy i odporují.
Jaká tedy je role projektové kanceláře? Proč by měla organizace, která využívá projekty jako nástroj pro dosahování svých cílů, o její zavedení uvažovat a jak má vlastně být definován její účel, měřena její přínosnost pro organizaci jako celek?

To jsou jistě podstatné otázky, nicméně bude pro další pochopení možná přínosnější nejprve jednoznačně deklarovat, co projektová kancelář nedělá. Projektová kancelář neřídí projekty. To je rolí projektového manažera, jednotlivce, který musí nést jednoznačnou a nedělitelnou odpovědnost za svěřený projekt. PMO jakožto organizační útvar z definice takovouto odpovědnost převzít nemá a nemůže.

A teď k tomu, co tedy PMO vlastně je, respektive čím se zabývat může a má. Jedná se především, ne však výlučně o následující oblasti:

1. Podpora řízení projektového portfolia
2. Informační báze (sklad informací o projektech a projektovém řízení v organizaci obecně)
3. Mentoring, vzdělávání a rozvoj schopností a dovedností projektových manažerů
4. Definice a řízení priorit
5. Správa procesů, postupů a nástrojů projektového řízení
6. Účetnictví a finanční analýzy nad projekty/projektovými portfolii
7. Knowledge management (řízení znalostí a znalostní báze)
8. Certifikace projektových manažerů/postupů řízení projektů a programů
9. Assesment lidských zdrojů na projektech

Jak je možné odvodit z výše uvedených funkcí a úkolů, primárním smyslem zřízení projektové kanceláře není úspora nákladů – jak je často presentováno při úvahách o založení PMO v celé řadě korporací. Je to hlavně snaha o zajištění dostatečné základny znalostí, postupů, informací a nástrojů pro jednotlivé projektové manažery, snaha o standardizaci přístupu k řízení projektů jako takovému.

Vytvořením PMO nevzniká primární organizační jednotka, která by v konkurenci k tradičním útvarům organizace usilovala o převzetí jejich pracovní náplně, ať už se jedná o řízení lidských zdrojů či třeba finanční controlling. Jde o vybudování silné platformy pro projektové řízení, řízení programů a portfolií, které zajistí účinným způsobem kvalitní fungování všech projektů v organizaci a podporu specifických potřeb všech členů projektových týmů.