Blíží se volby, a papír snese všechno. Tak proč by neměl premiér slíbit hory i s horákama. Však to stejně po volbách ve Strakovce odskáče někdo jiný.

Podle článku v Hospodářských novinách premiér Sobotka tvrdí, že spuštění elektronických občanek už brání jen pomalé projednávání zákona a co nevidět si budeme moci vyřizovat kde co bez nutnosti navštěvovat úřad. Ministerstvo vnitra je prý na zavádění občanských průkazů s elektronickým čipem připraveno. Tento bohu (a voliči) milý obrázek má ale několik drobných vad na kráse.

V první řadě je tu fakt, že občanku s čipem umí stát vydávat už asi pět let, a není tedy fakticky jediný důvod, proč by vnitro nemělo být na její vydávání připraveno. Není také důvod vydávat to za úspěch současné vlády.

Za druhé je tu problém, k čemu vlastně ta občanka bude použitelná. Je to trochu jako s OpenCard. Na papíře to vypadalo skvěle, karta měla umožňovat přístup k desítkám služeb. V realitě jste s ní mohli jet tramvají do knihovny. U elektronické občanky je to podobné – sama o sobě je úplně k ničemu (jak se ostatně po celé volební období současné vlády mohli přesvědčit všichni ti, kdo si ji za 500 Kč nechali vyrobit).

Smysl „občance s čipem“ dávají a služby státní a veřejné správy, které je s ní možné obsloužit. Ale o těch premiér Sobotka raději mlčí. Ví totiž, že nic takového jeho vláda nemá. Integrovaný regionální operační program sice v roce 2016 přišel s výzvou k podávání projektů zaměřených na úplné elektronické podání (výzva č. 4), ale zájem o ni byl na úrovni samosprávy minimální, a z centrálních úřadů státní správy se dozvídáme, že těšit se na služby v dohledné době také nedává smysl (takové ministerstvo spravedlnosti plánuje elektronické podání už na rok 2020, a všichni víme, jak je to s termíny spuštění vládních projektů).

Úsměvná je ale i téměř opoziční kritika z úst Andreje Babiše. Je pravda, že jeho úřad spustil v průběhu tohoto volebního období několik velkých IT systémů, ale nemám pocit, že by zrovna Kontrolní hlášení nebo Elektronická evidence tržeb byly důvodem k nějakému velkému jásotu. Když už odhlédneme od jejich věcné nekoncepčnosti a potenciálu k budování Velkého bratra, zůstává nám stále netransparentní způsob zadávání (resort financí pod Andrejem Babišem v IT už snad ani nic jiného než JŘBÚ nezná) a s ním logicky spojené technologicky zastaralé řešení. A navíc je tu zejména v oblasti rozhraní pro občany flagrantní porušování platných zákonů (finanční správa z nějakého důvodu nenávidí ISDS, a přitom – nebo právě proto – je systém Elektronická podání pro finanční správu jedním z největších nesmyslů, na které lze ve státní správě narazit).

Shrnuto a podtrženo, premiér i vicepremiér by měli téma zavádění eGovernmentu a digitalizace přenechat někomu, kdo o něm alespoň něco ví, a současně by si měli přiznat, že v této oblasti jejich vláda naprosto fatálně selhala. Svědčí o tom nakonec i náš propad například v žebříčku OSN eGovernment Development Index.