porozumění tématu …
čas od času se ke mně v různých obměnách a z různých důvodů vrací jedna a táž otázka. musí projektový manažer rozumět oblasti, ve které řídí projekt?
čas od času se ke mně v různých obměnách a z různých důvodů vrací jedna a táž otázka. musí projektový manažer rozumět oblasti, ve které řídí projekt?
na blogu „project management tips“ se objevil článek s názvem „dobré řízení projektu není zárukou úspěšného projektu„, jehož základní premisou je konstatování, že s ohledem na množství faktorů, které ovlivňují projekt, není možné očekávat, že pokud budeme jako projektoví manažeři dobře plnit svou roli, bude projekt úspěšný. a s tím nemohu souhlasit …
v článku „prospěla krize ict projektům?“ se tomáš meloun zamýšlí nad tím, proč v době krize nestartují nové projekty. pokusím se jeho úvahu stručně shrnout a současně vyargumentovat, proč považuji tomášovu otázku za nesprávně položenou a proto i jeho vývody za chybné.
server pmtoolsthatwork.com publikoval zajímavý pohled na způsob práce s harmonogramem projektu, nazvaný „get the schedule right!“ (něco jako „udělej ten harmonogram správně!„).
Projektové řízení se ve většině organizací (čti středních a velkých společností) stává postupně zavedeným pojmem, a tak se dnes stále více skloňuje také pojem Projektová kancelář, či PMO.
Na lednovém ca fóru v Praze jsem přednesl krátkou přednášku o vztahu mezi metodikou a nástrojem v projektovém řízení.
Britská „Office of Government Commerce„, mimo jiné autorská organizace metodik jako je ITIL a především PRINCE2, vydala (pravda, již v roce 2005, nicméně dnes není o nic méně aktuální) přehled hlavních příčin selhání projektů. Myslím, že je zajímavé podívat se, jak byly touto renomovanou institucí pojaty, a nakolik jsou aktuální i dnes.
Jedním ze základních – a přesto často opomíjených – manažerských principů je požadavek na dostatečně konkrétní stanovení cílů, které zajistí možnost jejich transparentní kontroly a minimalizuje riziko jejich mylné interpretace a tím ztráty energie spojené s prací na špatně pochopeném cíli.
Řízení pomocí projektu: posun úřednického paradigmatu Úřady a organizace státní správy a samosprávy jsou již tradičně organizovány přísně hierarchicky a mají dobrou tradici v řízení formou úkolů. Strukturovaná hierarchie, specializace a jasné funkční vymezení jednotlivých míst v této hierarchii je pro úlohy s jasně vymezeným, dobře strukturovaným zadáním ideální. Úřady byly vždy doménou rutinních činností.
Projekt, stejně jako jakákoliv podnikatelská činnost, směřuje k naplnění určitého strategického cíle a jeho řízení vykazuje standardní atributy manažerské činnosti. Jedním z těchto klíčových atributů, ve kterých by měla mezi klasickým řízením podnikání a řízením projektů panovat shoda, je nutnost měření výstupů obou činností v duchu maximy „co neumím změřit nemohu řídit“.