Někdy jsou vládní tisková prohlášení zajímavějším čtením, než by se na první pohledm mohlo zdát. Nebo než úředníci tiskového odboru zamýšleli. Takovým případem je i informace o chystaném snížení počtu tabulkových míst v rámci úpravy systemizace pro rok 2019.

Vládá se rozhodla snížit počet úředníků, což je rozhodně chvályhodný počin. Také se za něj neopomněl premiér Babiš pochválit. A v rámci zprávy jsme se dozvěděli, že bude zrušeno 1327 pracovních míst a uspořeno 1,24 miliardy. Pořád ještě dobré. Je sice trochu škoda, že z uspořených míst je 79 % dlouhodobě neobsazených, takže reálná úspora se pohybuje někde na úrovni zaokrouhlovací chyby (skutečně zrušených obsazených míst je 281, což při celkovém počtu státních úředníků někde kolem půl milionu činí 0,05 %). Ale snaha se cení, takže pořád ještě ok.

Zajímavé to začne být v momentě, kdy se ze zveřejněných informací dozvíme, že původní plán byl ušetřit 2221 pracovních míst a díky tomu 3,4 miliardy korun. Když jsem to četl, něco mne zarazilo, jen jsem zprvu nevěděl, co to bylo. A pak mi to došlo – ta čísla nesedí.

Původní vládní záměr předpokládal úsporu ve výši 1 500 000 na uvolněné pracovní místo a rok. Dosažená úspora je ale pouze ve výši lehce přes 900 tisíc na místo a rok. Budeme-li pro zjednodušení počítat s tím, že overhead tvoří přibližně 50 % kalkulovaných nákladů na pracovníka, znamená to, že vláda původně plánovala úsporu míst s průměrným platem 47 tisíc měsíčně hrubého, nakonec ale uspořila průměrně na místo jen asi 30 tisíc hrubého.

Rušení míst se tedy týká primárně „výkonných“ pracovníků, a ušetřen byl především řídící aparát. Jakou má takováto racionalizace logiku, nechť už posoudí laskavý čtenář sám …