Premiér v demisi dnes na twitteru slavnostně vyhlásil, že našel v rozpočtu na letošní rok úspory za 8, 4 miliardy korun a může tak splnit svůj slib a navýšit krajům finance na opravy komunikací 2. a 3. tříd. Je to ale skutečně dobrá zpráva? Jak pro koho, řekl bych. A tuším, že kraje z ní zase až tak nadšené nebudou.

V rozpočtu 2018 jsme našli úspory ve výši 8,4 miliardy. Jsem rád, že můžu ohlásit splnění našeho slibu, krajům dáme čtyři miliardy korun na opravu silnic druhých a třetích tříd.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) March 21, 2018

Nechme nyní stranou otázku, jak je možné že skvělý ministr financí Babiš a jeho kolegové připravili rozpočet, ve kterém se ukrývají rezervy v řádech desítek miliard – to by bylo na samostatné pojednání – a zaměřme se na ono oslavné sdělení o „dárku“ pro kraje. Každý, kdo tuší něco o mechanismu rozdělování státních peněz tuší, že to s těmi penězi na opravy nebude zase tak horké. Kraje totiž v podstatě nemají šanci peníze v letošním roce utratit – příprava rekonstrukcí zabere nějaký čas, pak tu máme zákon o zadávání veřejných zakázek, a než se rozkoukáte, jsou vánoce, a do asfaltu ještě nikdo ani nekopnul.

Kraje tak kromě povinné vděčnosti za „nelezené“ peníze dostaly vpravdě danajský dar, který se proti nim otočí nejpozději na konci roku, až se nevyčerpané finance budou vracet do státního rozpočtu. A znovu je doběhne v momentě, kdy budou chtít řešit financování dopravní infrastruktury systémově – modří již vědí – argumentem že nejsou schopni čerpat ani peníze přidělené, tak proč by mělo ministerstvo dopravy cokoliv navyšovat.

A takhle my tu u nás žijeme.

Napsáno pro ZDROJ.CZ