Na sítích se rozhořela debata, jestli je skutečně stav digitálního stavebního řízení (DSŘ) tak tristní, jak to popisuje premiér (a před ním řada odborníků jak z oblasti stavebního řízení, tak z oblasti informatiky).

Ivan Bartoš a spolu s ním příznivci Pirátů tvrdí, že je vlastně všechno ok a jedná se jen o kosmetické problémy, které se vyřeší (během pár dní, do konce prázdnin, do října, do …).

Na proti tomu zástupci stavebních úřadů, developerů, projektantů a jiných zainteresovaných skupin, stejně jako lidé obeznámení s problematikou vývoje systémů ve státní správě, dlouhodobě upozorňují, že je celý projekt jedna velká katastrofa.

Do teď bylo složité posoudit, jak to vlastně je. Do kuchyně Ministerstva pro místní rozvoj nikdo pořádně neviděl, byly vidět jen vnější znaky systému. Když se ale podíváme do presentace shrnující výsledky analýzy, kterou provedli zástupci jiných ministerstev (doprava, finanace, sociální věci, zdravotnictví), myslím, že už je v této diskusi jasno.

Problémy, které jednoznačně ukazují na to, že ten systém je koncepčně špatně, lze shrnout do pár bodů:

• nebyla provedena pořádná analýza potřeb (takže systém není a nemůže být připravený na to, aby dělal co je potřeba, a když se na takovou zapomenutou funkci narazí, může to znamenat také zásadní zásahy do systému a jeho již hotových částí, ne jen doplnění drobné funkce)
• nejsou dodržovány a aplikovány základní hygienické postupy pro vývoj velkých systémů (chybí dokumentace kódu, automatizované unit testy, monitoring)
• jednu klíčovou součást (NGUP) dosud nikdo neviděl a není jisté, jestli vůbec existuje (přitom bez možnosti provádět územní plánování a změny dnes nepostavíte v podstatě ani pověstnou psí boudu).

Je tedy zjevné, že Ivan Bartoš svou roli „digitalizátora“ zásadním způsobem nezvládl. Všechno ostatní jsou jenom politické „kecy“, v tomto případě ukázaná platí, a to co se tady ukazuje je opravdu katastrofa.