V rámci oslav 100 let od založení Československé republiky se premiér Babiš mimo jiné vyjádřil v tom smyslu, že cílem jeho snažení je posunout naši republiku směrem zpět na ekonomické výsluní, ideálně mezi ekonomicky nejvyspělejší země světa. Shodou okolností zhruba ve stejné době vyšel každoroční srovnávací přehled Světové banky „Doing Business in 2019”, který nám poskytuje pěknou perspektivu toho, jak vážně brát premiérovy deklarace a jaké jsou výsledky jeho snažení.

Za rok pokles o pět míst v absolutním pořadí

Česká republika se v celkovém indexu umístila na 35. místě. To nevypadá zase až tak špatně. Dokud si neuvědomíte, že je to sešup o pět míst oproti minulému roku. Ještě pikantnější jsou ale detailní ukazatele – a to zejména ty, na které měl Andrej Babiš coby premiér a především ministr financí v předchozí vládě dominantní vliv a jsou tak jasnou ukázkou jeho pracovních výsledků.

Jednoduchost a rychlost založení společnosti – pěkné 115 místo

Založení nové společnosti, které třeba na Novém Zélandu zvládnete komplet online a na počkání včetně registrace k daním a všech souvisejících úkonů, trvá u nás v průměru 24,5 dne, přičemž hlavní bariérou je registrace k daním, především k DPH. V celosvětovém srovnání nám to přináší pěkné 115 místo. Šampion v této kategorii, Nový Zéland, umožňuje celou proceduru realizovat online na počkání, dalších 27 zemí to zvládá během týdne od podání žádosti.

Získání stavebního povolení – neuvěřitelné 156 místo

Nejhorší parametr vůbec je vyřizování stavebního povolení. Tam jsme se umístili na neskutečném 156 místě ze 186 hodnocených zemí. Získali jsme pěkných 56,2 bodu ze 100 možných, hned za námi se jen o 0,05 bodu umístil Západní břeh a pásmo Gazy, před námi se dokázaly umístit takové oázy modernity a efektivního úřadování, jako občanskou válkou a komunistickými diktaturami proslulá republika Kongo (127/64,04), válkou s Islámským státem zocelený Irák (103/67,64), Lukašenkovo Bělorusko (46/74,69) nebo komunistický Vietnam (21/79,05). Získání stavebního povolení u nás vyžaduje dvakrát více kroků (celkem 21) a trvá téměř dvakrát tak dlouho (246 dní), než je průměr v zemích OECD. Není divu, že ceny nemovitostí letí k nebi. Postavit tu cokoliv nového je prostě noční můra, v tomto parametru bychom mnohým banánovým republikám mohli závidět.

Náročnost výkaznictví pro stát a daně – pětkrát horší než Estonci

Podstatným ukazatelem ekonomické vyspělosti země je efektivita její práce. K té podstatným způsobem přispívá i administrativní zátěž, kladená na podniky v souvislosti s povinným výkaznictvím a výběrem daní. A to je další oblast, kde nemáme vůbec žádný důvod k jásotu. Náklady na zpracování povinných evidencí a zaplacení daní se u nás pohybují na úrovni 230 člověkodnů za rok (ano, to je jeden plně vytížený pracovník, a to je podle metodiky modelovým podnikem firma se šedesáti zaměstnanci, tj. administrativní zátěž v oblasti účetnictví a daní představuje cca 2 % z celkové pracovní kapacity firmy). Špičkové ekonomiky se v tomto ukazateli pohybují na úrovni 50 člověkodnů, tedy téměř pětkrát méně. A tohle je oblast, o kterou se Andrej Babiš a jeho chráněnci z finanční správy zasloužili vrchovatě. Míra papírování a buzerace za poslední roky roste raketovým tempem.

 

Jak už jsem uvedl v úvodu, na celkovém žebříčku jsme na 35. místě. Za to ale vděčíme hlavně stabilním dodávkám elektřiny, fungujícímu katastru a členství v EU, díky kterému máme jen minimální bariéry v zahraničním obchodu. Toto umístění je tedy spíše navzdory posledním vládám, než jejich přičiněním. Jestli myslel Andrej Babiš svá slova o zlepšování výkonnosti naší ekonomiky vážně, bude se muset ještě hodně, hodně snažit.