Dekompozice strategických cílů projektu (od záměru k metrice)

Dekompozice strategických cílů projektu (od záměru k metrice)

Projekt, stejně jako jakákoliv podnikatelská činnost, směřuje k naplnění určitého strategického cíle a jeho řízení vykazuje standardní atributy manažerské činnosti. Jedním z těchto klíčových atributů, ve kterých by měla mezi klasickým řízením podnikání a řízením projektů panovat shoda, je nutnost měření výstupů obou činností v duchu maximy „co neumím změřit nemohu řídit“.

Snaha projektového manažera o kvalitní definici zadání projektu vede – ať už s využitím metody logického rámce, nebo jiného postupu – k dekompozici zadání projektu na jednoznačně definované cíle, případně jejich hierarchii. Kvalitní definice cíle by v souladu s požadavkem na jeho „chytrost“ (smart goals) měla být mimo jiné měřitelná – a odtud už je jen malý krok k využití metrik.

V diskusích o definici projektových cílů je obvykle zmiňován termín metriky. Ty jsou považovány za obecný lék na nekonkrétní definici projektových cílů, aniž by byla pochopena jejich podstata a konstrukce systémů měření výkonnosti na nich založených. Bez této detailní znalosti pak dochází v momentě, kdy má být myšlenka zkonkrétnění projektových cílů naplněna „definicí metrik“, k problémům s jejich formulací tak, aby byly skutečně kvalitně měřitelné, vnitřně konzistentní a vystihující skutečnou podstatu strategického zadání v celé jeho šíři.

Překonání tohoto problému je možné pouze při správném pochopení způsobu dekompozice strategických cílů a jeho odpovídajícím uplatnění v úvodní fázi projektu. Způsob dekompozice strategických cílů popisuje například metodika ISM3 (Information Security Management Maturity Model):

* Záměry (Objectives)

* Cíle (Goals)

* Kritické faktory úspěchu (CSFs)

* Metriky / Klíčové výkonostní ukazatele (Metrics/KPIs)

Záměry
======

Záměry definují podnikatelské cíle, kterých má být rámci projektu (případně v rámci podnikání organizace) dosaženo. Záměr projektu je často zaměňován na produkt (výsledek projektových činností), tato záměna ale vede ke zkreslenému chápání celého projektu a může se snadno stát příčinou jeho neúspěchu.

Při definici projektu je proto vhodné velmi důkladně specifikovat záměry které vedly k realizaci projektu (Project Objectives), a to jak ty hlavní, jejichž naplnění je klíčové, tak vedlejší záměry, které nejsou určující pro definici projektu a budou naplněny v podstatě mimochodem díky naplnění hlavních záměrů.

Užitečné je v této fázi také negativní vymezení projektu, tedy specifikace možných očekávání sponzorů a stakeholderů projektu, která projektem nemají být a nebudou naplněna. Tato negativní definice umožní jasné pochopení rozsahu projektu a díky ní je možné předejít zklamání z nenaplnění těchto mylných očekávání po ukončení projektu.

Cíle
====

Na základě globálního vymezení projektových záměrů jsou následně specifikovány konkrétní cíle, kterých je třeba v rámci projektu dosáhnout. (Detailnější pohled na správnou definici cíle popisuje post Jsou vaše cíle chytré?)

Kritické faktory úspěchu
==================

Klíčem k naplnění definovaných cílů je stanovení hlavních oblastí, které jsou kritické pro jejich plnění. Již při stanovování cílů jsou tyto oblasti/faktory obvykle zvažovány, nicméně jejich explicitním pojmenováním, dochází tak ke společnému pochopení jejich významu všemi členy projektového týmu. Následně je zřejmé, že dané oblasti projektu (analogicky k dané oblasti v podnikání organizace) je nutné věnovat zvýšenou pozornost a že neúspěch v této oblasti může vážně ohrozit, ne-li znemožnit celkový úspěch projektu.

Metriky a Klíčové výkonnostní ukazatele (KPIs)
==================================

Metrika sama o sobě je chápána jako parametr, nebo kvantitativní charakteristika cíle. Pro důkladný popis metriky lze vyjít například z modelu ISM3 (Information Security Management Maturity Model), který předpokládá následující atributy nutné pro důkladnou definici metriky:

*Vlastnost metriky** **Popis vlastnosti**
Metrika Název metriky
Popis Popis toho, co je měřeno
Procedura Jak má být metrika měřena
Frekvence měření Jak často/po jakou dobu bude metrika měřena
Prahové hodnoty Jak jsou definovány prahové hodnoty
Současná úroveň Jaká je výchozí hodnota metriky
Cílová hodnota Jaká je nejlepší možná hodnota metriky
Jednotky Jednotky ve kterých jsou prováděna měření

*(Zdroj: ISM3)*

Naproti tomu Klíčové výkonností ukazatele jsou obvykle definovány jako dopředu stanovené (sjednané) kvantifikovatelné ukazatele, které odrážejí kritické faktory úspěchu projektu nebo organizace. Jejich stanovení je ryze individuální pro každý projekt (organizaci). Jejich společným jmenovatelem je ale požadavek na jejich provázání s definovanými cíli; důležité je především aby měly skutečně klíčový význam pro naplnění stanovených cílů. Rovněž musí být kvantifikovatelné a jejich definice by měla být neměnná (z pohledu projektu, v případě KPIs organizace je významné hledisko jejich dlouhodobosti, které umožňuje sestavování časových řad a tím sledování vývoje jednotlivých KPI v kontextu změn v organizaci).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..