projekt v krizi – varovné signály
článků o tom, jak se pozná, že je projekt v problémech, případně jaké jsou největší příčiny těchto problémů, je na internetu spousta. většinou jsou buď dozvukem nějaké méně šťastné zkušenosti, případně reakcí na obecně tradované pravdy.
celkem mne proto zaujalo, že se někdo pokusil tento problém pojmout vědecky, vytvořil metodiku, sebral data, provedl statistické zhodnocení a vydal o tom práci. dospěl tak sice v podstatě ke stejným výsledkům, jako většina ostatních metodou pudovkin, ale to nevadí. aspoň máme my ostatní jasný důkaz, že jsme zase jednou měli pravdu 🙂
věděcké bádání bylo zahájeno průzkumem, ze kterého vzešlo 53 problémů doplněných o míru jejich významnosti. následnou konsolidací příbuzných problémů pak vznikl tucet špinavců, alias dvanáct významných signálů, že váš projekt neskončí dobře. ty jsou ještě rozděleny na šest souvisejících s lidmi a šest z oblasti procesů. a které že to jsou?
varovné signály: lidé na projektu
- nedostatek podpory vrcholového vedení
- neefektivní projektový manažer
- chybějící zapojení stakeholderů
- projektový tým bez motivace
- nedostatečné znalosti nebo dovednosti
- nedostupní odborníci na předmět projektu
varovné signály: procesy řízení projektu
- nejasně definovaný rozsah projektu (scope)
- chybějící procesy řízení změn
- neefektivní plánování a správa projektového plánu
- nefunkční komunikace
- realokace zdrojů na jiný projekt
- absence business case
jak už zaznělo v úvodu, většina položek ze seznamu není velkým překvapením. přesto se na něj dostala jedna, která mne zaujala. business case je totiž logickou, nicméně velmi často opomíjenou základnou pro argumentaci smyslu projektu, obhájení jeho nákladů, ale také změny parametrů projektu. nebo dokonce jeho předčasného ukončení. když nevíte, jak projekt ovlivní organizaci jako celek (angličané pro to mají trefný termín „bottom line“), nemůžete se dost dobře rozhodnout, jestli má vlastně smysl, nebo zda jeho přínosy dostatečně ospravedlní náklady na jeho realizaci … a to by měl mít na paměti každý dobrý projektový manažer.
celý článek je dostupný na stránkách leona a. kappelmana, z university of north texas.